Když vás trápí zažívací potíže

Zažívací potíže jsou častým problémem, který může v mírnější či závažnější podobě potkat každého. Potížím lze většinou předejít úpravou jídelníčku a stravovacích návyků. Pokud příznaky nevymizí, je na místě vyhledat pomoc lékaře.

Pyróza

Pyróza neboli pálení žáhy je způsobeno chvilkovým návratem žaludečního obsahu zpět do jícnu a projevuje se bolestmi za hrudní kostí. Sliznice jícnu totiž není proti kyselému žaludečnímu obsahu chráněna a snadno se dráždí. Pokud se takovéto dráždění opakuje, dochází k přeměně jícnové sliznice. Dráždění tak může způsobit až vředy s následným jizvením a problémy s polykáním nebo dokonce zhoubný nádor.

Na návratu žaludečního obsahu do jícnu se podílí obezita, přejídání, kouření, příliš těsné oblečení v pase, ale často se vyskytuje i v těhotenství kvůli zýšenému tlaku na žaludek. Vhodnou úpravou stravovacích návyků a několika dalšími jednoduchými opatřeními je však možné nepříjemnostem předejít.

Úprava stravovacích návyků

Z jídelníčku bychom měli vyloučit především kyselé nápoje, kávu, alkohol (zvláště tvrdý) a tučné pokrmy. Naopak je vhodné zařadit více ovoce, zeleniny a jiných potravin s vysokým obsahem vláknin, které mají i další příznivé účinky. Doporučuje se jíst menší porce, ale častěji a každé sousto důkladně rozkousat. Po jídle se vyvarujte polehávání a proto nejezte těsně před spaním. Používejte více polštářů tak, abyste spali s hlavou a horní polovinou těla mírně nakloněnou. I zde vám bude ku prospěchu, pokud přestanete kouřit a budete mít více fyzického pohybu.

Co vám může pomoci

Léky, které vám mohou při pyróze pomoci, se dělí do několika skupin. Antacida snižují kyselost žaludečního obsahu a zmírňují tak dráždění sliznice jícnu. Blokátory H2 receptorů a blokátory protonové pumpy zamezují tvorbě kyseliny chlorovodíkové. Ta se v žaludku podílí na trávení, ale v nepříznivém případě i na poškození sliznic. Takzvaná prokinetika zase podporují pohyb trávicího ústrojí správným směrem.

Pyróza se často vyskytuje také u pacientů s brániční kýlou. O té hovoříme, když se část žaludku dostane z břišní dutiny do dutiny hrudní otvorem, kterým k žaludku prochází jícen. V takových a dalších závažných případech je na místě chirurgická léčba.

Pokud tedy pálením žáhy trpíte a jednoduchá opatření v jídelníčku a stravovacích návycích nepomáhají, s návštěvou lékaře neotálejte. Dohodnete se s ním na léčebném postupu a výběru vhodných léků. Předejdete tak dalším, mnohem závažnějším onemocněním, která by zanedbáním často opakované pyrózy mohla vzniknout.

Zácpa

Lidé chodí na stolici třikrát denně až třikrát týdně. O zácpě hovoříme, pokud je frekvence menší nebo je k úspěšnému vykonání potřeby nutné zvýšené úsilí. Zácpa samotná přitom není nemoc, ale příznak různých jiných potíží. Doprovází ji nepříjemný pocit plnosti a napětí. Naplněný konečník také může u žen překážet při pohlavním styku. V některých případech obtížná stolice způsobuje až tvorbu hemoroidů, které mohou krvácet.

Na vzniku zácpy se většinou podílí příjem potravy chudé na vlákninu, která zvětšuje objem stolice a udržuje ji vlhkou a měkkou, což umožňuje její snadné vybavení. Další možnou příčinou je dehydratace, nepravidelné stravování, nedostatek pohybu, stres, ale i zadržování a odkládání stolice při pocitu potřeby.

Zácpa se dále může objevovat u těhotných žen, u pacientů se sníženou funkcí štítné žlázy, která ovlivňuje rychlost látkové přeměny, při poruchách a změnách inervace (nervové zásobení orgánu) střev nebo při obstrukci (neprůchodnosti) střevní, způsobené jizvením nebo nádorem.

Příčiny zácpy

Na zácpě se mohou podílet i některé léky, jako například antacida, obsahující vápník nebo hliník, látky na tlumení kašle a bolesti s kodeinem nebo některá antidepresiva a trankvilizéry (uklidňující léky). I když káva nebo čaj jsou většinou projímavé, u některých lidí mohou způsobit také zácpu. Další častou příčinou může být i ochablost břišního a pánevního svalstva, bránice a vůbec všech svalů, zapojujících se do tzv. břišního lisu, který vypuzování stolice umožňuje.

Poraďte se s lékařem

Užívání laxativ neboli projímadel je na místě, ale měli bychom se vyvarovat jejich nadměrné spotřeby. Tělo si na ně totiž při přehnaném užívání snadno vypěstuje návyk, takže už nepomáhají a celou situaci spíš komplikují. Při dlouhotrvajících zácpách je tedy vhodné poradit se o léčbě s lékařem. Jeho návštěva je zvlášť žádoucí v případě náhlé a zdánlivě bez příčiny přicházející zácpy, kdy je třeba vyloučit nádorový růst v konečníku a tlustém střevě.

Průjem

Průjem je častá a řídká stolice, která může být spojena se svíravou bolestí v břiše. Zatímco s náhlým, akutním průjmem si ve většině případů dokážeme poradit sami, při průjmu chronickém, dlouhotrvajícím je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Příčin způsobujících průjem může být celá řada, od zvýšeného přechodu tekutin z krve do střev, příjmu nadbytku tekutin či zrychleného pohybu střev, až po otravy jídlem, stres, užívání antibiotik či alkoholový exces.

Chronické průjmy nejčastěji bývají ve spojení se syndromem dráždivého střeva, u zánětů střevní sliznice, sníženého vstřebávání či hormonálních změnách nebo infekčních onemocněních. Mohou se objevovat také jako vedlejší účinek některých léků (zejména upravujících krevní tlak) a antacid s obsahem hořčíku. Příčinou chronických průjmů může také být nesnášenlivost některých složek potravy, jako například mléka nebo lepku.

Zvýšená hygiena

Lékaře bychom v každém případě měli vyhledat při neustávajícím nebo těžkém akutním průjmu, u dětí a u starších osob. Rozhodně není vhodné léčit chronické průjmy bez odborné pomoci a podávat léky zastavující průjem malým dětem.Při průjmových onemocněních je také třeba věnovat zvýšenou péči hygieně, mýt si ruce častěji a pokud možno nepřipravovat jídlo ostatním osobám, abychom v případě infekce zabránili jejímu přenosu.

Gastroduodenální vředy

Gastroduodenální vředy jsou poškození sliznice žaludku nebo dvanáctníku (prvního úseku tenkého střeva), která jsou způsobena nedostatečnou ochranou sliznice před agresivním obsahem. Projevují se pálivou bolestí v oblasti vrcholku žaludku mezi žebry. Úleva zpravidla přichází těsně po jídle, naopak zhoršení v noci. Někdy může dojít i ke zvracení. Nepříznivým faktorem je přitom alkohol a kouření, které zvyšují pravděpodobnost vývoje a komplikují vyhojení. Vývoj vředu mohou nepříznivě ovlivnit také protizánětlivé léky, protože snižují tvorbu ochranných faktorů sliznice a způsobují krvácivost vředů.

Žaludeční a dvanáctníkové vředy bývají ve velkém procentu případů spojeny s přítomností bakterie helicobacter pylori. Pro úspěšnou léčbu je tedy třeba tuto bakterii ve střevě eradikovat (zcela odstranit), jinak se vředy často vracejí. K vyhojení nám vedle vyhubení helicobacteru pylori pomůže pravidelná strava, případně přípravky snižující kyselost žaludku. Chronické vředy se mohou obdobně jako jícen při pyróze po dlouhodobém dráždění stát zdrojem nádorového bujení. Při neustávajících zažívacích potížích je proto vhodné vyhledat lékaře.

Tento článek byl původně publikován v časopise Moje zdraví