Zvracení - nepříjemný i nebezpečný příznak

Se zvracením se během života setká každý. Je příznakem mnoha nemocí, z nichž některé jsou zcela banální a poradíme si s nimi sami, jiné jsou naopak vážné a zákrok lékaře vyžadují neodkladně. Vše záleží na okolnostech, za jakých zvracení přichází a jak dlouho trvá.

Zvracení a nausea jsou pouze příznaky

Zvracení a nausea (pocit na zvracení) samy o sobě nejsou nemocí, ale příznakem, který může mít mnoho nejrůznějších příčin v zažívacím ústrojí i mimo něj. Některé z nich jsou banální, například obyčejná gastroenteritida (lidově střevní chřipka) kontaminovaného jídla, jiné jsou závažné - doprovází například srdeční příhody, cévní mozkové příhody i nádory mozku, onemocnění jater nebo ledvin a další.

Rozdíl mezi nauseou a zvracením

Nausea je žaludeční nevolnost, která často doprovází nutkání ke zvracení, ale ne vždy k němu vede. Zvracení je úmyslné nebo neúmyslné vyprázdnění žaludku ústy. Zvracení může být spuštěno podrážděním střev nebo žaludku (infekce, poranění), vnitřního ucha (závratí, citlivostí k pohybu - na kolotoči, mořská nemoc atd.) či mozku (poraněním hlavy, infekcemi a nádory mozku, migrénami).

Problém, který potká každého

Se zvracením či nauzeou se můžeme setkat u všech věkových kategorií dětí i dospělých. Častěji se tyto přízaky objevují u pacientů léčených pro nádorové onemocnění radioterapeuticky a některými druhy chemoterapie. Také těhotné ženy v prvních třech měsících těhotenství mají velmi často ranní nevolnosti spojené s těmito příznaky.

Nejčastější příčiny

Příčiny nausey a zvracení jsou v podstatě totožné. Mezi ty nejčastější patří otravy jídlem, ale i jedovatými látkami, citlivosti na pohyb, časné těhotenství, onemocnění žlučníku, zažívací potíže, různé zápachy, přejídání či excesy v konzumaci alkoholu, silné emocionální zážitky (strach).

Doprovodný znak některých vážných onemocnění

Zvracení samo je neškodné, ale může doprovázet například velmi závažná onemocnění mozku, ať už se jedná o infekce v podobě virových encefalitid, bakteriálních meningitid nebo nádorů. Rozhodně to však neznamená, že pokaždé, když se nám udělá špatně od žaludku, je třeba se nádoru mozku obávat! Je však na místě na takové onemocnění pomýšlet v případě, kdy lékař ty běžné příčiny již vyloučil a potíže jsou dlouhodobé.

Pozor na dehydrataci

Zvracení může přicházet v souvislosti s dehydratací (nadměrným úbytkem tekutin) ať už jako její příčina nebo důsledek. Zvláště pokud zvracení postihne malé děti a starší lidi je třeba na doplnění tekutin dbát. I ztráta celkem malého množství vody totiž může být pro malé dítě významná, protože tvoří mnohem větší část objemu vzhledem k velikosti jeho tělíčka, než by tomu tak bylo u dospělého člověka. Starší lidé zas mají oslabený pocit žízně a tak by měli pít o něco více, než jakou potřebu pociťují.

Časové okolnosti poodhalí příčinu

Podle časových okolností, za kterých zvracení přichází je možné usuzovat na jeho příčinu. Při zvracení těsně po jídle nebo během jedné hodiny po něm se většinou jedná o žaludeční vřed nebo různé psychické problémy (mentální bulimie). Zvracení přicházející od jedné do osmi hodin po jídle bývá zase způsobeno bakteriální nebo virovou kontaminací potravy.

Kdy vyhledat lékaře?

Porada s lékařem je na místě, pokud problémy nauseou neustávají ani po týdnu či pokud přichází v úvahu těhotenství. Lékař by měl pacienta také vyšetřit, pokud došlo k poranění hlavy (včetně nárazu bez viditelných následků), pokud zvracení u malého dítěte (mladšího šesti let) neustane během několika málo hodin a zvlášť je-li spojeno s průjmem - hrozí dehydratace a tekutiny je třeba doplnit odborně - obyčejný čaj nebo limonády pro nahrazování větších ztrát tekutin rozhodně vhodné nejsou. U starších dětí (nad šest let) by měl lékař zasáhnout, pokud zvracení trvá více než den a pokud má kterýkoliv pacient horečky nebo dlouho nemočil.

Akutní případy

Okamžitá návštěva je žádoucí, pokud je ve zvratcích přítomná krev (v podobě černých, kávovitých sraženin), při těžkých bolestech hlavy nebo stuhlé šíji, netečnosti, zmatenosti, snížené dráždivosti, velkých bolestech břicha, při zvracení ve spojitosti s průjmem a pokud je zrychlený puls a dýchání.

Jak předcházet nauseu?

Nauseu lze v některých případech předcházet. Když trpíte pocitem na zvracení, spíše vám uleví studené nápoje, lehká, nemastná a neslazená jídla (ideální jsou suchary nebo suchý chléb). Vyvarujte se smaženého nebo sladkého, jezte pomalu a menší porce, ale častěji. Nekombinujte dohromady teplé a studené pokrmy, nápoje pijte pomalu a vyvarujte se fyzické aktivity po jídle. Volte taková jídla, o kterých víte, že je dobře tolerujete a zároveň vám dodají dostatek výživy.

Jak si poradit se zvracením?

V léčbě zvracení (bez ohledu na věk nebo příčinu) je důležitý postupný příjem většího množství tekutin, zdržet se jídla, dokud epizoda neustoupí a po tu dobu také vysadit léky užívané perorálně (ústy), protože by mohly podráždit žaludek k dalšímu zvracení - a z těla by stejně spolu s vyzvráceným obsahem odešly.

Pozor na zvracení ve spánku!

U pacienta, kterému hrozí zvracení je nutné dbát, aby k němu nedošlo ve spánku. To lze částěčně zajistit větším podložením hlavy, dostatečným odstupem spánku od posledního jídla a dostatečným dozorem. Zvracení ve spánku totiž může být snadno příčinou smrti v důsledku zadušení se zvratkami. Pokud nedojde k zadušení, situace zůstává velmi vážná i při pouhém vdechnutí zvratků. Žaludeční obsah je velmi agresivní a v plicích může způsobit ohromné škody. Dojde zde k zánětu, který se špatně léčí a i ten nakonec může skončit smrtí pacienta, zvláště u jedinců oslabených dlouhotrvající nemocí.

Mechanismus zvracení

Zvracení je kontrolováno centry v prodloužené míše (součást mozkového kmene), které zpracovávají podněty ke zvracení vedoucí a pakliže je dosaženo určité prahové hodnoty těchto podnětů, vyvolávají zvracení. Experimentální elektrické dráždění těchto center (na pokusných zvířatech) vede ke zvracení, zatímco jejich poškození vede k velké odolnosti vůči lékům vyvolávajícím zvracení (emetika).

Zdroje podnětů

Tyto centra zpracovávají podněty jednak z dalšího centra, které je citlivé na chemické podněty (léky, výkyvy ve vnitřní rovnováze organismu), dále podněty vegetativního nervstva z trávicího traktu a ostatních vnitřních orgánů a nakonec z dalších vyšších oblastí mozku.

Propojení zdánlivě nesouvisejícího

Toto propojení vysvětluje, proč například různé smyslové (pohyby, zápachy) nebo emocionální podněty mohou vést ke zvracení. Podobně je tomu se zvracením u jiných, zdánlivě nesouvisejících potížích, například srdeční příhody - vegetativní nervy zásobující srdce vedou dráždivé vzruchy až do těchto center, odkud je následně reflex spuštěn.

Tento článek byl původně publikován v časopise Moje zdraví