Kůže

Kůže je největším orgánem lidského těla a zaujímá povrch zhruba od 1,5m2 do 2,0m2. Je životně nepostradatelná, má sice na první pohled jednoduchou stavbu, ale na stranu druhou mnoho rozdílných funkcí. Na kůži se také kromě nemocí tohoto orgánu samotného projevuje i mnoho onemocnění jiných částí těla.

Epidermis tvoří povrch kůže

Nejpovrchnější ze tří vrstev kůže je epidermis, která se dále dělí na pět podvrstev podle stupně zralosti svých buněk. Z těch jsou zde nejvíce zastoupeny keratinocyty pojmenované podle keratinu, který způsobuje zrohovatění kůže. Keratinocyty se dělí v nejhlubší vrstvě epidermis a jsou postupně vytlačovány k povrchu. S tím, jak takto cestují se oplošťují, tvoří čím dál větší množství keratinu, který nakonec buňku zcela zaplní a ta následně odumírá a odlupuje se z povrchu těla. Tato obměna probíhá velmi rychle a zbytky keratinocytů zůstávají v oblečení, ložním prádle a jsou i součástí domácího prachu.

Dermis ukrývá žlázy a vlasové kořínky

Druhou vrstvou umístěnou pod epidermis je dermis ukrývající potní a mazové žlázy, vlasové kořínky. Je tvořena kolagenními, elastickými a retikulárními (síťovitými) vlákny. Vedou sem také nervová zakončení zaznamenávající chlad, teplo, bolest, dotek či tlak a vibrace.

Podkoží se poílí na termoregulaci

Poslední, nejhlubší vrstvou je podkoží tvořené pojivovou tkání. Jsou zde uloženy větší cévy, které mají zásadní význam pro termoregulaci (přizpůsobování teploty) kůže samotné i celého organismu.

Kůže jako bariéra

Hlavní funkcí kůže je bezesporu tvorba bariéry mezi vnitřním prostředím organismu a okolím. Tato bariéra chrání jednak proti nejrůznějším vlivům přicházejícím zvenčí, ale také zadržuje látky a teplo před únikem do okolí. Vnější činitele ovlivňující organismus je možné rozdělit na fyzikální (teplo, chlad, světlo…), chemické (kyselé či leptavé látky atd.) a biologické (bakterie, viry, paraziti).

Kůže a hospodaření s teplem

Kůže pomáhá organismu podle potřeby teplo zadržovat nebo se ho naopak zbavovat. Když se ocitneme v chladu, kapiláry (jemné cévy, kterými je kůže bohatě protkána) se uzavírají a zabrání tak krvi v průtoku. Ta tedy zůstává v hlouběji pod povrchem těla a teplo v ní obsažené zbytečně neuniká do okolí. Daní za úsporu tepla ovšem je, že pokud takový stav trvá dlouho, buňky, kterým krev nepřináší výživu odumírají a vznikají omrzliny.

Naopak, v teple se kožní kapiláry otevírají, průtok krve se prudce zvyšuje a tak dochází k uvolňování tepla do okolí. Dalším účinným mechanismem ochlazování těla je pocení. Ze žlázek v kůži uložených se uvolňuje pot, který se následně na pokožce odpařuje, což podle fyzikálních zákonů způsobuje ochlazování.

Kdybychom schopnost pocení neměli, velmi rychle by došlo k přehřátí organismu. Riziko vzniku takové situace hrozí v prostředí s vysokou vlhkostí vzduchu, kde se odpařování tekutin snižuje - o to více se následně potíme, a tím rychleji ubývají tekutiny, na jejichž doplňování je třeba dbát.

Kůže a UV záření

Ze světelného záření je pro kůži největším nebezpečím jeho ultrafialová (UV) složka, která je již mimo viditelné spektrum. Ohrožuje každou buňku kůže poškozením DNA (deoxyribonukleová kyselina, v níž je uložena dědičná informace a nachází se v každé buňce jakéhokoliv organismu) tak, že v ní způsobuje zlomy a následně mutace, které mohou vyústit ve vznik nádoru. Kůže si ovšem vyvinula důmyslný obranný mechanismus.

Kůže má vlastní slunečník

Melanocyty jsou buňky, které v kůži produkují pigment melanin. Ten potom dopravují do ostatních buněk epidermis, kde se ukládá nad jádry v nichž je DNA obsažena a tvoří vlastně mikroskopické "slunečníky", které ji chrání před UV zářením, které tento proces zároveň stimuluje a tak při pobytu na slunci vzniká tmavé zbarvení pokožky - opálení. Je přitom zajímavé, že individuální barva pleti ani jednotlivé rasy se neliší počtem melanocytů, ale výhradně velikostí produkce melaninu.

Kůže a mikroorganismy

Kůže tvoří biologickou bariéru proti mikroorganismům (bakteriím, virům parazitům), ale to zdaleka neznamená, že by byla bakterií zcela prostá, právě naopak. Kůže je trvale osídlena bakteriemi, které jsou zde zcela neškodné a navíc svojí přítomností vytlačují jiné druhy bakterií, které by nebezpečím být mohly. Přílišnému množení všech bakterií brání mírně kyselé pH a jemná ochranná vrstva tvořená mazovými žlázami.

Čistota půl zdraví, ale všeho moc škodí

Lidové pořekadlo zcela pravdivě říká, že čistota je půl zdraví. Ale zároveň všeho moc škodí a tak i přílišná snaha o absolutně čistou a dezinfikovanou kůži zbavenou všech bakterií je jednak nedosažitelným ideálem, protože mikroorganismy jsou úplně všude kolem nás a jednak bychom tím kůži více škodili než prospívali. Přiměřená ochranná vrstva je opravdu potřeba a dlouhé přepečlivé mytí mýdlem do husté bílé pěny spíš pokožku podráždí a vysuší, než ochrání.

Vyrážek je široké spektrum

Nejčastějším postižením kůže jsou vyrážky nejrůznějšího původu. Mohou být způsobeny jak lokálním podrážděním tak infekčním onemocněním nebo například záněty kožních žláz. Posouzení konkrétní příčiny u přetrvávajících problém je třeba nechat na lékaři.

Akné je zánět mazových žláz

Akné je častou potíží postihující v různě těžké formě zejména dospívající. Vzniká zvýšenou produkcí z mazových žláz, které se následně ucpávají a v nejtěžších případech se mohou zanítit a hnisat za přítomnosti bakterií.

Akné není jen kosmetický defekt

V lehčích případech problémy s dospíváním samy odeznívají. V těžkých případech je zcela na místě dlouhodobá péče specializovaného lékaře. Je třeba poznamenat, že akné není pouze kosmetickým defektem (který ovšem při zanedbání léčby může zanechat na kůži trvalé následky), ale má také velmi nepříznivý vliv na psychiku nemocného. Není proto na místě onemocnění především u dospívajících v závažnějších formách podceňovat.

Zrádný maligní melanom

Nejnebezpečnějším onemocněním kůže je maligní melanom, nádor vznikající z melanocytů. Je poměrně častý a jeho nejpravděpodobnější lokalizací jsou místa kůže ozařovaná sluncem, ale může vzniknout kdekoliv, například i v dutině ústní (pozor - i zde se vyskytují melanocyty, ze kterých nádor vzniká, ale nejsou zde součástí kůže, ale sliznice). Zpravidla se projevuje jako vystupující tmavý útvar nebo skvrna, který zakrátko svědí, mokvá, bolí nebo vředovatí (ale to není nezbytně pravidlem). Jeho včasná diagnóza přispívá k úspěšnému operačnímu léčení. Rozhodující pro prognózu přitom je, jak hluboko do kůže nádor pronikl.

Maligní melanom je nevypočitatelný v tom, že zakládá metastázy pozdě, i mnoho let po odstranění původního nádoru. Na druhou stranu k metastatickému rozšíření stačí o poměrně málo rozvinuté primární (první, původní) ložisko. Melanom dále metastazuje do kteréhokoliv orgánu, i když nejčastěji bývají postiženy mízní uzliny a dále játra, plíce, trávicí trakt, centrální nervový systém nebo kosti.

Tento článek byl původně publikován v časopise Moje zdraví