Člověk jako zdroj nákazy a bacilonosič

Člověk se s bakteriemi setkává každý den a provázejí ho celým životem. Ani o nich neví, nevnímá je a jejich přítomnost či naopak absenci pocítí až v případě, že je něco v nepořádku. Taková situace nastává zpravidla buď při napadení nemoc způsobující bakterií, nebo po narušení rovnováhy mezi hostitelským organismem (tedy člověkem) a bakteriemi, kterými je normálně osídlen.

Bakterie jsou často prospěšné

Bakterie jsou totiž všudypřítomné. Najdeme je ve vzduchu, ve vodě, v zemi i na lidském těle a uvnitř těla. Osidlují povrch pokožky i všechny sliznice - zejména zažívacího traktu a pochvy. Toto osídlení nejrůznějšími bakteriemi je zcela normální a dokonce prospěšné. Bakterie, na které je lidský organismus zvyklý a nijak mu neškodí, nacházejí na površích těla vhodné místo k životu, hájí si svoje území a nedovolí usídlit se těm druhům, které by škodu způsobit mohly.

Ale například role bakterií obývajících tlusté střevo má mnohem konkrétnější obrysy. Produktem jejich látkové přeměny je vitamin K. Tyto bakterie se podílejí na zahušťování stolice, takže nás, pokud jsou ve správném množství a složení, chrání od průjmů.

Druhy způsobující konkrétní nemoci

Druhů bakterií, které způsobují konkrétní onemocnění u zdravého hostitele a jsou s ním v přímé příčinné souvislost,i není mnoho a je proti nim z velké části namířeno preventivní očkování. Nazýváme je primární patogeny a patří mezi ně např. Bordetella pertussis způsobující černý kašel, Vibrio cholerae choleru, Neisseria gonorrhoae kapavku, Mycobacterium tuberculosis tuberkulózu, Bacillus anthracis způsobující antrax a další.

Některé druhy bakterií jsou nakažlivé pouze pro člověka, jako Neisseria gonorrhoe (vyvolává kapavku), Treponema pallidum (syfilis) nebo původce břišního tyfu Salmonella typhi. Jiné bakterie mají celé široké spektrum hostitelů. Mezi takové patří například již zmíněný Bacillus anthracis (původce antraxu), který je patogenní (nemoc způsobující) pro všechny teplokrevné živočichy.

Nákaza je několikakrokový proces

Infekční proces se stává ze setkání mikroba s hostitelem, jeho vstupu do organismu, šíření z místa vstupu, množení v hostiteli, poškození hostitele buď přímo působením mikrobu, anebo vlastní imunitní odpovědí. Nakonec zvítězí imunitní systém organismu za případné vydatné lékařské pomoci nebo napadající mikroorganismus.

Čas, který uplyne mezi nakažením a projevem příznaků nemoci, se nazývá inkubační doba. Ta je u různých nemocí různě dlouhá. U chřipky nebo angíny trvá několik hodin až dní, naopak u AIDS dlouhá léta. Právě dlouhá inkubační doba je záludná, protože v tomto období již nakažený může infekci šířit, aniž by o ní sám věděl, byl léčen a případně umístěn do karantény.

Ne vždy ovšem musí dojít ke všem těmto krokům. Může se stát, že mikroorganismus v těle hostitele nevyvolá reakci žádnou, či jen mírnou. Může být stěží pozorovatelná nebo považována např. za bezvýznamné nachlazení. Imunitní organismus sice nebyl dost silný, aby infekci zcela zlikvidoval, ale zároveň to stačilo, aby nemoc nepropukla v plné šíři. Jindy se tělo snáší vcelku bez problémů i s těmi bakteriemi, které jsou pro někoho jiného nebezpečnější. Takový člověk, ač sám bez problémů, je pak původcem nákazy pro ostatní.

Zvláště nebezpečné jsou v tomto ohledu prodělané salmonellové infekce, po kterých se bakterie může usadit ve žlučníku a žlučových cestách. I když u pacienta pominou příznaky nemoci, není zcela vyléčen a stává se pak zdrojem nebezpečné infekce pro ostatní.

Z toho důvodu má také zakázáno pracovat v potravinářství, připravovat jídlo pro ostatní osoby apod. Nedodržením těchto zásad mohou vzniknout epidemie. Mezi infektology je známý případ, kdy bacilonosička pomáhala s přípravou svatební hostiny a výsledkem bylo několik desítek nemocných salmonelózou.

Zdroje infekce

Nejobvyklejší způsob přenosu infekce je přímým kontaktem z člověka na člověka kapénkovou infekcí - kýcháním, kašláním, polibkem a podobně. Zvláště nevětrané přeplněné prostory, jako například dopravní prostředky v zimních měsících, jsou pro takovéto šíření infekce přímo ideální.

Dalším zdrojem nemoc způsobujících mikroorganismů může být zvíře, např. domácí mazlíček. Infekce se také snadno přenáší z matky na nenarozené dítě a může způsobovat vážné vrozené vady.

Také nepřímý kontakt představuje riziko. Pokud se někdo nakažený například dotkne kliky nebo držadla v autobuse rukou, do které předtím kýchnul, infekční zárodky mohou na povrchu ulpět. Mohou zde přežívat až do doby, než se stejného místa dotkne někdo další, kdo si pak znečištěnou rukou promne oči nebo připravuje jídlo.

Přenos hmyzem je také možný, nicméně v našich zeměpisných šířkách méně obvyklý. Pozornost je nutné věnovat zejména klíšťatům.

Dalším zdrojem nákazy může být kontaminované jídlo, do kterého se bakterie dostaly během jeho nedbalé přípravy a nebyly zničeny v důsledku nedostatečné tepelné přípravy. Některé bakterie jsou totiž velmi odolné a ani několikaminutový var je zcela nezničí.

Pro ochranu před nemocí je možné udělat mnoho:

1. Mytí rukou - Je nutné dbát na osobní hygienu a mýt si často ruce. Mytí rukou po každém použití toalety a před konzumací a přípravou jídla by mělo být naprostou samozřejmostí stejně jako po návratu domů z venku, zejména z rizikového prostředí.

2. Očkování - Očkování je významnou ochranou proti mnoha nakažlivým chorobám. Jednak chrání před samotnou nemocí, ale také brání tvorbě přirozeného rezervoáru. Nezanedbávejte tedy pravidelné očkování svoje ani vašich dětí.

3. Pozor na antibiotika - Užívejte antibiotika jen když je to nezbytně nutné. Váš lékař by měl vědět, že čím častěji pacient užívá antibiotika, tím více ztrácejí účinnost a organismu spíš škodí, než pomáhají. Nenechte si je tedy předepisovat při každém banálním onemocnění a opakovaně po sobě. Když už je užíváte, nepřestávejte je brát jen proto, že příznaky pominuly a vám se udělalo lépe. Berte je v přesně určenou hodinu a až do konce dávkování.

Hygienické zásady

Dbejte na správnou přípravu jídla. Udržujte v kuchyni čistotu, zmražené pokrmy rozmrazujte rychle a nenechávejte jídlo dlouhou dobu při pokojové teplotě. I minimální množství bakterií se v něm může rychle pomnožit a být možným zdrojem otravy.

I toaleta a koupelna jsou místy se zvýšenou koncentrací mikroorganismů. Udržujte čistotu i v těchto místnostech a používejte desinfekční prostředky.

Žijte bezpečný sexuální život. Používejte kondomy a buďte opatrní při výběru sexuálního partnera.

Nesdílejte osobní věci. Vlastní zubní kartáček a holicí strojek je samozřejmostí, ale i ostatní věci denní potřeby chraňte před kontaminací. Vyvarujte se pití ze společné sklenice a podobně.

Cestujte opatrně

Vždy si zjistěte, jaká rizika hrozí v oblastech, do kterých se chystáte cestovat, a zajistěte si včas příslušná očkování a preventivní opatření. To se týká zejména tropických oblastí. Pakliže jste sami nemocní, cestu dobře zvažte, abyste neohrozili spolucestující nebo lidi v místě, kam přijíždíte.

Všeho moc škodí

Extrémně přehnaná péče o hygienu není prospěšná. Pokud o svoji čistotu dbáme příliš úzkostlivě, ničíme přirozené osídlení našeho těla a tím dáváme příležitost druhům, s kterými organismus v dobrém vyjít nedokáže. Mýdlo je tedy sice na na místě použít při každém mytí, ale dlouhé vymydlování do husté bílé pěny už přiměřené rozhodně není. Pokud ruce nemáme zrovna od bahna nebo jiné hrubé nečistoty, bohatě je stačí namydlit, krátce, ale pečlivě promnout a opláchnout.

Hygieně ústní dutiny je třeba věnovat zvláštní pozornost a čistit zuby kartáčkem alespoň dvakrát denně tři minuty. Ale lidé, kteří si ústa každou chvíli vyplachují nejrůznějšími dezinfekcemi ve chvíli, kdy k tomu nemají pádný důvod, se paradoxně dostávají do začarovaného kruhu. Dezinfekcí zničí přirozenou flóru, dají tak příležitost k množení například kvasinkám, které pak opět dezinfikují. A tak stále dokola. Přitom takové nepříjemnosti jsou zcela zbytečné.

Mnoho bakterií čeká na příležitost

Mnoho druhů bakterií, které jsou zdravému jedinci neškodné, však využije příležitosti, když dojde ke ztrátě nebo oslabení obranných mechanismů. Takovým oslabením může být poranění kůže, sliznice, překážky v odtoku moče, překážky v dýchacích cestách nebo cizí tělesa ve tkáních. Všechny tyto stavy nabízejí bakteriím podmínky pro jejich snadnější množení, zejména souvisejí-li se sníženou funkcí imunitního systému. Imunitní systém je oslaben například při AIDS, poruchách tvorby nebo vývoje bílých krvinek, ale i při cukrovce a dalších nemocech.

Tyto podmíněné patogeny také představují problém s nozokomiálními infekcemi, tedy nákazami šířenými v nemocnicích. Šíří je tam jak ošetřující personál, tak dlouhodobě hospitalizovaní pacienti. Situaci komplikuje skutečnost, že "nemocniční" kmeny bakterií si rychle zvyknou na drsné prostředí neustálého čištění, sterilizace a antibiotické léčby a rychle se stávají velice odolné.

Tento článek byl původně publikován v časopise Moje zdraví