Slinivka břišní (pankreas)

Slinivka břišní je součástí trávicího ústrojí. Produkuje enzymy umožňující trávit potravu a hormony regulující hladinu cukru v krvi. Její onemocnění - cukrovka, záněty a nádory patří v populaci k velmi častým a nezřídka se závažným průběhem.

Slinivka břišní neboli pankreas je žláza s vnitřní i vnější sekrecí a je soušástí trávicího ústrojí. Je uložena při zadní stěně břišní v úrovni prvního až třetího bederního obratle a je zde kryta pobřišnicí.

Pankreas má tři části

Anatomicky pankreas dělíme na tři části: hlavu, tělo a ocas. Okrouhlá hlava (caput pancreatis) je umístěna v ohybu dvanáctníku vpravo od páteře. Tělo (corpus pancreatis) je tvarem protáhlé, trojboké a směrem vlevo od hlavy kříží páteř.a aortu. Zaoblený ocas (cauda pancreatis) dosahuje až ke slezině.

Pankreas je špatně chirurgicky přístupný

Vzhledem ke svému uložení je pankreas chirurgicky velmi obtížně přístupný a jeho operace jsou náročné. Komplikuje je i to, že zejména tělo pankreatu je v blízkosti důležitých cév, jejichž poranění jsou život ohrožující.

Pankreas produkuje trávicí enzymy

Stavbou je slinivka břišní velmi podobná slinným žlazám v ústech a odtud také pochází její český název. Produkuje slabě zásaditou pankreatickou šťávu obsahující mnoho trávicích enzymů. Enzymy jsou bílkoviny, které v těle usnadňují či umožňují chemické reakce, ať už jde o štěpení jiných molekul jako je tomu v případě pankreatických enzymů či naopak o jejich stavbu. Ve slinivce břišní jsou nejdůležitějšími trávicími enzymy např. trypsin, amyláza či lipáza nezbytné pro trávení bílkovin, cukrů i tuků.

Tyto enzymy jsou vyváděny v neaktivní pankreatickým vývodem do dvanáctníku, kde teprve začínají plnit svoji funkci. Vývod v něm ústí v těsné souvislosti s vývodem žlučových cest či s ním může být společný. Je to asi 2 - 4 mm silná trubice.

Pankreas produkuje i hormony

Mezi žlazami s vnější sekrecí (exokrinní složka), které prodikují trávicí enzymy jsou umístěny Langerhansovy ostrůvky tvořící vnitřně sekreční (endokrinní) složku pankreatu. Jsou to krví bohatě zásobené shluky buněk o průměru cca 0,5 mm o počtu asi 1 milionu v celé slinivce. Skládají se z B - buněk produkujících inzulin a A - buněk, jejichž produktem je glukagon. To jsou hormony, které mají protichůdný vliv na haldinu cukru v krvi. Součástí jsou i další buňky produkující jiné hormony, B a A buňky však výrazně převažují.

Endokrinní i exokrinní složka pankreatu má svá typická onemocnění. Zatímco u exokrinní složky jde zejména o záněty, nádory či cystickou fibrózu, u Langerhansových ostrůvků - endokrinní složky, je velmi častým onemocněním cukrovka (diabetes mellitus).

Záněty pankreatu (pankreatitidy)

Akutní intersticiální* nehnisavá pankreatitida je v naprosté většině benigní (nezhoubné) onemocnění doprovázející nejrůznější bakteriální i virová onemocnění. Obvykle se vyskytuje u příušnic, ale může doprovázet i nejrůznější otravy. Jde o onemocnění zvratné, jen velmi výjimečně může přejít v akutní hemoragickou nekrotizující pankreatitidu.

Akutní intersticiální hisavá pankreatitida je vzácná a vzniká přestupem hnisavých bakterií buď z krve nebo ze střeva přes pankreatické vývody.

Akutní hemoragická (krvácivá) pankreatitida se relativně často vyskytuje ve středním věku. Způsobuje ji únik aktivovaných pankreatických enzymů do tkáně pankreatu. Enzymy jsou totiž produkovány v neaktivní formě, aby svými trávicími schopnostmi nepoškozovaly slinivku samotnou. K jejich aktivaci dochází až ve střevě, jehož stěna je před nimi chráněna vrstvou hlenu.

Nemoc se projevuje jako náhlá příhoda břišní a její příčiny nejsou jednotné. Zhruba ve čtvrtině případů se je nepodaří objasnit. Nejčastěji je způsobena překážkou v odtoku žluče, kdy se žluč kvůli společnému vývodu pod zvýšeným tlakem dostává až do slinivky. Další častou příčinou je alkoholismus, kde se předpokládá přímý vliv alkoholu na buňky slinivky.

Chronická pankreatitida způsobuje postupný úbytek až úplný zánik žlazové tkáně a v pokročilých případech se prjevuje poruchami hlavně exokrinní (vnější sekrece - trávicí enzymy) a někdy i endokrinní (vnitřní sekrece - inzulin, glukagon) funkce pankreatu. Zánětlivý proces může být ohraničený nebo rozšířený na tkáň celého orgánu. Při lokalizaci v hlavě pankreatu může otokem slinivky a následným tlakem způsobovat zneprůchodnění žlučových cest.

Chronická pankreatitida se rozvíjí jako následek opakovaných akutních pankreatitid, které mohou probíhat jen za mírných klinických projevů. Příčiny jsou obdobné jako u akutní formy.

Nádory pankreatu

Karcinom pankreatu je v současnosti jedním z nejčastějších nádorů s maximem výskytu v 6. - 8. dekádě života. Jeho zvýšený výskyt má souvislost s kouřením, chemickými kancerogeny ale i se stravou bohatou na tuky. Ve dvou třetinách případů je lokalizován do hlavy pankreatu, ve čtvrtině do těla a zbyek v kaudě.

Karcinom hlavy se projeví poměrně brzy uzávěrem žlučových cest s následující žloutenkou a je tedy možné zahájit léčbu když ještě nedosáhl větších rozměrů. Naproti tomu karcinom těla a ocasu pankreatu může zůstat dlouho bez jakýchkoliv projevů a je pak odhalen až při prorůstání do okolních orgánů, kdy už je léčba velmi obtížná.

Je pro něj typické metastatické šíření podle nervů, což způsobuje značné bolesti. Brzy se objevují metastázy krevní cestou v játrech, později vzdálenější metastázy v plicích a kostech.

Cystická fibróza

Cystická fibróza je geneticky podmíněné onemocnění charakterizované abnormálně hustým sekretem všech žláz s vnější sekrecí. U 80% pacientů jsou výrazné změny ve slinivce břišní. Vyskytuje se s frekvencí 1 na 2000 - 2500 osob a asi 2 - 5% populace jsou nosiči zmutovaného genu, u nichž se nemoc neprojevuje.

Hustý hlen je přítomen na všech sliznicích a ve slinivce má jeho špatný odtok za následek rozšiřování žlázek, jež se mění v cysty (dutiny s vlastní buněčnou výstelkou). V orgánu ubývá vlastních buněk a přibývá vaziva. V důsledku chybějí trávicí enzymy což vede ke špatnému trávení zejména tuků, které pak odcházejí nenatrávené se stolicí, jež je mastná a páchnoucí.

Podobné změny jako ve slinivce nastávají ve slzných i slinných žlazách. Poškozeny jsou i mužské pohlavní žlázy s následkem sterility u 95% mužů dožívajících se dospělosti. Nejzávažnější jsou však plicní změny, které jsou příčinou smrti 90% nemocných. Hustý hlen v dýchacích cestách je totiž důvodem vzniku opakovaných infekcí.

Cukrovka (diabetes mellitus)

Je onemocnění způsobené nedostatkem inzulinu nebo jeho malou účinností. Inzulin umožňuje buňkám vstřebávat glukózu, která se při jeho nedostatku hromadí v krvi. Dostává se tak i do moči, kam s sebou strhává vodu s výsledkem častějšího močení a pocitu žízně. Navazují i poruchy metabolismu tuků a bílkovin.

Akutní komplikací je diabetické kóma, ve které může vyústit těžká hyperglykémie (zvýšená hladina cukru v krvi). Chronicky jsou poškozeny drobné krevní kapiláry ledvin a očí, urychlení aterosklerózy, častější infekce a nervové poruchy. Řadě komplikací je možné zabránit léčbou a dietou s přísným omezením cukrů. Spolupráce pacienta je nezbytná a její nedodržení může mít vážné následky.

Diabetes mellitus I. typu vzniká v mládí na podkladě autoimunitní** reakce, užívání inzulinu je nezbytné (je "inzulin dependentní") a má sklon k těžkým akutním komplikacím. Častější diabetes mellitus II. typu vzniká u starších, často obézních pacientů s výskytem diabetu v rodině. Příznaky nejsou tak dramatické, ale není-li léčen, komplikace mohou nastat. K léčbě někdy stačí pouze dieta, v některých případech je potřeba podávat inzulin, kterého je v těle sice relativní dostatek, ale buňky na něj hůře reagují.

Tento článek byl původně publikován v časopise Moje zdraví