Bolesti břicha - 1. část

S bolestí břicha se každý z nás setká během života nejednou. Příčiny jsou v naprosté většině případů banální a často odeznívají i bez léčby. Bolest břicha je však velmi nespecifický příznak, který může být vyvolán dlouhou řadou onemocnění. Některá z nich jsou vážná a vyžadují si neodkladnou a důslednou léčbu. Proto je nutné takové bolesti věnovat pozornost a vždy ji důkladně vyšetřit.

Příčina bolestí nemusí být v břiše či souviset s trávicím ústrojím

Bolesti břicha patří k velmi častým obtížím, které mohou mít dlouhou řadu příčin. Některé z nich jsou vcelku banální, jiné velmi vážné a vyžadují neodkladnou lékařskou péči. Některé z těchto příčin ani nemusí v břiše sídlit, jako je tomu například u zánětu hltanu, který je bolestmi břicha a pocitem na zvracení často doprovázen. Nemusí také mít souvislost s trávicím traktem - takovým příkladem je disekující aneurysma aorty (dojde k rozštěpení stěn této tepny).

Míra bolesti vždy nevypovídá o závažnosti

Míra bolesti teké nemusí odpovídat závažnosti nemoci, která ji způsobuje. Silné bolesti mohou být zapříčiněny obyčejnou plynatostí nebo snadno léčitelnou virovou infekcí, zatímco i jen mírné a nenápadné (většinou však vytrvalé) bolesti mohou signalizovat počátek zánětu apendixu (červovitý přívěsek slepého střeva) nebo dokonce nádor.

Dlouhá řada příčin

Bolest břicha může být tedy způsobena bakteriálními toxiny (jedy uvolňované bakteriemi), infekcemi, nemocemi žlučového ústrojí, jater, ledvin, močového měchýře, menstruací, nemocemi cév, nádory, vředy či prasknutím stěny střeva, nemocemi slinivky břišní, kýlami, zraněními a poruchami metabolismu. Jak je vidět, jen seznam okruhů nemocí, které mohou způsobit bolesti břicha je velmi dlouhý a tak není možné zmínit všechny jednotky, které k tomuto příznaku vedou. To znamená, že se jde o příznak velmi nespecifický - mnoho různých nemocí může mít velmi podobné projevy.

Je třeba bolest dobře popsat

Je tedy na lékaři, aby pacienta podrobně vyšetřil a na základě zjištěných údajů zhodnotil stav nemocného. Nutno dodat, že některé diagnózy spojené s bolestí břicha patří v medicíně k velmi obtížným. Pro lékaře je tedy velmi důležitá dobrá spolupráce s pacientem. Ten by se měl snažit co nevýstižněji bolestí popsat - kdy začaly, jsou-li záchvatovité či setrvalé, zda mají tendenci se zhoršovat, jaký má bolest charakter (tupá, ostrá, křečovitá…), zda a kam se šíří, zda přicházejí po jídle nebo ve spojitosti s něčím jiným, zda mohou mít u žen souvislos s menstruací atd. To jsou vše velice cenné informace, které mohou diagnózu velmi objasnit.

Náhlá příhoda břišní?

Během vyšetření břicha se také lékař bude snažit zjistit, zda je bolest difúzní či vázaná na konkrétní místo v dutině břišní. Je také třeba zjistit, zda se vyskytují známky zánětu pobřišnice či dutiny břišní. Pokud ano, mohou být bolesti klasifikovány jako náhlá příhoda břišní, která si často vyžaduje okamžitý zásah chirurga. Dále je nutné v souvislosti s bolestmi břicha posoudit celkové symptomy jako jsou zvýšená teplota, únava, nevolnost, pocit na zvracení či zvracení. Velmi důležitá je také informace o konzistenci a pravidelnosti stolice.

Bolesti, které by měly být předmětem neodkladné lékařské péče se vyznačují kromě bolestivého břicha pocitem na zvracení a horečkou u zánětů červovitého přívěsku nebo u komplikací divertikulitidy (zánět lokalizovaný do výchlipek tlustého střeva vzniklých oslabením jeho stěny). Nadýmání nebo zácpy se k těmto příznakům připojují například při neprůchodnosti střevní. U zánětů pobřišnice nacházíme takzvané prknovité břicho, které vzniká zatnutím břišních svalů při obranné reakci.

Krev ve stolici je vážný příznak

Nález krve ve stolici či ve zvráceném žaludečním obsahu v žádném případě nesmí uniknout pozornosti, ani když je krvácení minimální. Stolice se často na přítomnost krve aktivně vyšetřuje, i když pohledem se zdá být vše v pořádku. Krvácení do žaludku a začátku tenkého střeva se projeví černou, dehtovitou stolicí, kterou takto zbarví natrávená krev. Pokud je krev ve zvratcích, také se mění na černé hrudky tím, jak reaguje s kyselými žaludečními šťávami. Pokud naopak dochází ke krvácení v nižších částech trávicícho traktu - v tlustém střevě či konečníku, kde již trávicí enzymy nejsou aktivní, nacházíme krev ve stolici čerstvou, červeně zbarvenou.

Virová gastroenteritida - častá příčina průjmů

Virová gastroenteritida, či lidově střevní chřipka, je po onemocněních horních cest dýchacích druhým nejčastějším onemocněním vůbec. Během života se s ním tedy každý z nás setká mnohokrát. V naprosté většině případů jde o onemocnění zcela banální, které zanedlouho samo odezní. Někdy přesto může způsobit vážné komplikace a skončit i smrtí nemocného.

Příznaky přicházejí rychle a samy odeznívají

Virové gastroenteritidy způsobují nejčastěji viry z řádu rotavirů, které se do žaludku a střeva dostanou kontaminovanou potravou či vodou. Přenášejí se fekálně orální cestou (tzv. nemoc špinavých rukou) a rychle se šíří v kolektivech. Příznaky se začínají objevovat po 4 - 48 hodinách po prvním kontaktu s viry. Patří mezi ně zejména bolesti břicha - někdy až křečovité, pocit na zvracení až zvracení a průjem. Většinou odezní samy bez nutnosti speciální léčby, ale u citlivých skupin - zejména malých dětí a starších osob mohou vyvolat komplikace.

Při virové gastroenteritidě se vyvarujte obstipancií

Antibiotika jsou v léčbě virů neúčinná, pomoci do jisté míry může živočišné uhlí nebo některé dezinfekční léky určené k vnitřnímu požití. V žádném případě se však nedoporučuje používat k zastavení takových průjmů přípravky vyvolávající průjem, takzvaná obstipancia. Zastaví totiž střevní peristaltiku (pohyby střev posunující jejich obsah), což může vést až ke vzniku sepse - průniku infekčních mikroorganismů ze střeva do krve. Zastavení banálního průjmu je tedy vykoupeno mnohem většími a vážnějšími potížemi.

Nebezpečnou komplikací je dehydratace

Hlavní komplikací virových gastroenteritid je dehydratace (zvýšená ztráta tekutin z organismu) způsobená ztrátami tekutin průjmem a zvracením. S dehydratací se pojí i ztráta elektrolytů nezbytných pro udržení vnitřní rovnováhy organismu. Při průjmech a zvracení je tedy nutné odpovídajícím způsobem zvýšit příjem tekutin. U malých dětí je třeba ztráty zvlášť bedlivě sledovat, protože dehydratace se v jejich malém tělíčku projeví mnohem rychleji.

Je třeba pít vhodné tekutiny

Takové sledování se běžně provádí vážením použitých plenek. Tekutiny, které se při průjmech a zvracení doplňují ovšem musejí mít správné elektrolytové složení. Elektrolytů v nich musí být dost, aby doplnily zásoby, ale zase ne příliš aby se mohly vstřebat a naopak za sebou nestrhávaly další tekutiny do střeva. Nesmí být teké moc sladké a proto jsou nevhodné různé limonády. U čaje se zas elektrolytů nedostává. Hotové rehydratační roztoky lze zakoupit v lékárnách a nebo s jejich přípravou poradí lékař. I když takové roztoky díky svému složení nebývají příliš chutné, mají pro dobrý vývoj nemoci zásadní vliv a pokud je dítě odmítá, je třeba vynaložit úsilí a ke konzumaci ho přesvědčit.

Tento článek byl původně publikován v časopise Moje zdraví

Související články

• Bolesti břicha - 2. část