Bolesti břicha - 2. část

Apendicitida - nesprávně zánět slepého střeva

Apendicitida, zánět červovitého přívěsku slepého střeva (nesprávně zánět slepého střeva) je jednou z nejčastějších příčin neodkladných chirurgických výkonů u dětí a ani u dospělých není vzácností, ačkoliv se s ním nejčastěji setkáváme kolem 18 až 20 roku života. Vzniká ucpáním apendixu koprolitem (tuhým kusem stolice), cizím tělesem nebo i nádorem. Příznaky jsou jen málokdy "učebnicové" a u jednotlivých pacientů se liší. Diagnóza patří mezi obtížné a vzhledem k její závažnosti je třeba na ni vždy začít pomýšlet včas.

Klasické příznaky apendicitidy

Klasickými příznaky jsou křečovité bolesti stupňující se do pravého dolního kvadrantu břišního, který je ohraničen vodorovnou a svislou pomyslnou čarou procházející pupkem. Přesněji pak ve dvou třetinách spojnice pupku a místa, kde na boku hmatáme výstupek kyčelní kosti. Směrem k tomuto bodu se bolest postupně přesouvá s tím, jak se rozvíjí. Současně je přítomno nechutenství, nevolnost a zvracení. Při pohmatu na toto místo a náhlé uvolnění může docházet ke zhoršení bolesti a nemocný nachází úlevovou polohu v leže s koleny přitaženými k břichu.

Při prasknutí se dočasně uleví

Pokud apendix praskne, dochází k náhlému ústupu bolesti a dočasné úlevě. Záhy se však rozvíjí zánět pobřišnice a stav pacienta se zhoršuje. V takovém případě je možné pozorovat tzv. prknovité břicho na pohmat tuhé a velmi citlivé.

Chirurgický zákrok je snadný

Po osmi a dvanáctihodinovém sledování, pokud nedojde k žádným komplikacím, se apendicitida se řeší chirirgicky. Patří k nenáročným operacím vyřadujícím jen malou přípravu. Operace může být o několik hodin odložena dokud nezaberou antibiotika v případě, že je přítomný infekční absces.

Bolest podbřišku se týká každé ženy

S bolestmi podbřišku spojenými s pohlavním ústrojím se čas od času setká téměř každá žena, nejčastěji před nebo během menstruace. Bolest může vycházet z dělohy, vejcovodů či vaječníků. Většinou se projevuje poblíž svislé střední čáry těsně nad hranickí stydkého ochlupení, někdy až do výše pupku. Bolesti vycházející z vaječníků bývají častěji lokalizovány k pravé či levé straně.

Různé gynekologické příčiny bolestí

Bolesti, které přicházejí během menstruace mohou poukazovat na problémy v pohlavním ústrojí. Mezi takové patří endometrióza (Stav, kdy se druh sliznice normálně přítomný jen v děloze vyskytuje i v okrscích dutiny břišní. To způsobuje bolesti, nepravidelné krvácení a také neplodnost. Sliznice dělohy se často nachází v pánvi, na povrchu střev či vaječníků, ale může být i v jiných anatomických krajinách.), vazivové uzlíky ve stěně dělohy či cysty vaječníků, vzácně nádory vaječníků či záněty malé pánve.

Pozor na potrat a mimoděložní těhotenství

Při náhlých bolestech podbřišku u žen je třeba myslet i na možný potrat nebo vzácné, ale život bezprostředně ohrožující mimoděložní těhotenství. K tomu dochází, když se vajíčko oplodněné spermií usadí mimo dělohu. Když k takovému případu dojde, stává se tak nejčastěji ve vejcovodu, ale i samotná břišní dutina je možným místem vývoje mimoděložního těhotenství (s vejcovodem totiž přímo komunikuje).

Mimoděložní těhotenství vážně ohrožuje život

Když se malý zárodek (teprve v podobě několika buněk) usídlí správně v děloze, uhnizďuje se v její sliznici, kterou přitom rozrušuje aby postupně vznikla placenta nutná k výživě embrya Dojde-li ale k takovému narušení tkáně v místě, které na něj není ani uzpůsobené, ani připravené - například ve vejcovodu - hrozí závažné následky. Vejcovod je navíc velmi nešťastným místem, protože tudy vedou poměrně silné cévy, ze kterých v případě jejich narušení hrozí vykrvácení. Je zřejmé, že mimoděložní těhotenství matku dříve či později ohrožuje na životě.

Nejčastější způsoby vyšetření břicha

Nejběžnějším vyšetřením břicha je (vedle pohmatu, poklepu a poslechu) pro svou snadnou dostupnost a cenu hodnocení rentgenového snímku prostého nebo s kontrastní náplní. Prostý snímek má ovšem omezený význam a uplatní se jen v akutních případech, kdy není čas na kontrastní vyšetření. Ta podstatně zlepšuje viditelnost střevních kliček, které jsou na porstém snímku nezřetelné. Jako kontrastní látka se používá nejčastěji ve vodě nerozpustný síran barnatý nebo kontrastní látky jodové, pokud existuje podezření na perforaci (prasknutí) střeva. Síran barnatý je totiž vzhledem ke své nerozpustitelnosti také nevstřebatelný a pakliže by přes prasklou střevní stěnu došlo k jeho vniknutí do břišní dutiny, způsobil by zde zánět.

Na takové vyšetření je třeba chodit na lačno. Kontrastní látka se pak malými doušky s několikavteřinovými přestávkami pomalu upíjí (aby došlo k rovnoměrnému průchodu střevem) nebo se sondou aplikuje přímo do střeva.

Endospkop - mocný nástroj moderní medicíny

Výhodou rentgenového vyšetření je, že ho pacienti dobře snáší a je dostupné v každém zdravotnickém zařízení. Ovšem stále více se do popředí v diagnostice dostávají vyšetření endoskopická. Endoskop je přístroj tvořený dlouhou "hadicí" z ohebných optických vláken s miniaturní kamerou a zdrojem světla na konci. Zavádí se do těla konečníkem nebo ústy, podle toho, kterou část zažívacího traktu je třeba zobrazit. Na druhém konci je napojen na televizní obrazovku, na které lékař kontroluje stav střeva, jícnu či žaludku. Obrovskou výhodou je, že endoskop má i pracovní kanál, kterým se dají protahovat i různé nástroje. Během vyšetření lze tedy například odebírat i vzorky tkáně pro mikroskopické vyšetření nebo provádět některé terapeutické výkony.

Vyšetření není příjemné, ale velmi přínosné

Je pravda, že endoskopické vyšetření není zrovna příjemné, ale rozhodně ne zas natolik, aby byla nutná celková anestezie. Běžně se provádí ambulantně za pomoci uklidňujících a bolest tlumících léků, které ani často nepoužijí ti pacienti, kteří ještě týž den třeba chtějí pracovat. Navíc v rukách šikovného endoskopisty jsou nepříjemné pocity sníženy na minimum, i když individuální snášenlivost u jednotlivých pacientů je vždy rozdílná. Ovšem obrovské možnosti této metody bohatě vyváží i tu trochu nepohodlí, kterou s sebou přináší.

Nejčastější indikace endoskopie

Mezi nejčastější indikace pro endoskopické vyšetření dolního trávicího traktu patří neustupující průjmová onemocnění, krev ve stolici či neprůchodnost střevní s podezřením na nádorová onemocnění, vyšetření divertiklů a odstranění střevních polypů. U endoskopie horního zažívacího traktu jsou nejčastějšími příčinami krvácení z jícnových varixů (křečových žil v jícnu), žaludeční vředy či podezření na nádor žaludku.

Tento článek byl původně publikován v časopise Moje zdraví

Související články

• Bolesti břicha - 1. část